Blogerka Barbora Langmajerová napsala po premiéře v Ostravě:

“Po oficiálních úvodních slovech, v nichž v češtině i němčině zaznívaly odkazy ke společné česko-německé historii města Ostravy, následovalo představení "Někam jinam" v provedení divadla Tineola, které propojuje živou kresbu s pohybovým a hudebním vystoupením. Když jsem poprvé slyšela o živé kresbě na iPad, představila jsem si otráveného mladého umělce, který je příliš netrpělivý na to, aby se učil základní výtvarné techniky. Tak přesně to rozhodně neplatí pro paní Bartoňovou, která zjevně vnímá svět prostřednictvím obrazů, jejichž proměnlivost fascinuje i lidi, kteří jsou jinak zvyklí sledovat nekonečný proud internetových videí (vím, o čem mluvím). Nejedná se navíc jen o čistě vizuální zážitek s doprovodem živé hudby, ale o ztvárnění historického útěku českých bratří do německého Rixdorfu, který je dnes součástí berlínské čtvrti Neukölln. Nečekejte prvoplánový apel na aktuální hrůzy válečných konfliktů a strach lidí, kteří před nimi utíkají. I když máte štěstí a bydlíte v Ostravě, Praze nebo snad Berlíně, možná vás zaujme téma hledání klidného a bezpečného místa k životu. Výsledkem je představení, které působí neobvykle i pro nejmladší generaci návštěvníků,

Volnou inspirací pro naši hru je historická situace kolem roku 1737, drsná cesta exulantů z Moravy a Čech do Berlína - Rixdorfu. Jde o touhu po svobodě žít, pracovat a něčemu věřit.
O tom “vyprávíme” beze slov. Originální hudba Zabelov Group, živě doprovází abstraktní obrazy, které před zraky diváků Michaela Bartoňová maluje na iPadu Pro, maže a znovu tvoří. Divadlo může probouzet vědomí, má potenciál dostat se divákovi pod kůži tam, kde už slova nestačí  prostřednictvím hravých elementů. Může být společnou sdílenou pamětí. Také my, Češi,  jsme utíkali a budovali svoje domovy někde jinde. A nejednou. A potřebovali jsme pomoc. O tom je náš příběh. Hravý, abstrakní, vážný i nevážný...

Při práci na naší hře se snažíme vycházet z vlastních zkušeností, z životních situací, z emocí, které zanechaly stopu.

Zvolili jsme formu, která je nám vlastní - vizuální emocionální sdělení s živou hudbou. Pracujeme s asociacemi. Dívat se, představuje akt volby. Nikdy se nedíváme jen na jedinou věc, vždy se díváme na vztah mezi věcmi a námi. Náš pohled je v nepřetržitém pohybu. Způsob jakým vidíme věci, je ovlivněn tím, co víme a čemu věříme. Naše vizuální divadlo nepřináší slova, všechno vyplouvá z divákovi představivosti, z jeho zkušeností a přináší k němu jeho vlastní asociace.

Premiera se odehrála v rámci Česko-německého kulturního jara 2017 v Ostravě 30.3.

A dále jsemhráli : 6.4. OLOMOUC /  20.4. PLZEŇ / 11.5.  / ÚSTÍ NAD LABEM / 18.5. ČESKÉ BUDĚJOVICE /10. 6. PRAHA GI - Muzejní noc  

Námět a výtvární stránka představení + Na scéně kreslí živě  Michaela Bartoňová na applikaci Tayasui Sketches Pro

Před projekcí kresby hrají a tancují: Ralf Lücke and Dagmar Spain

Bubny, trumpeta a ostatní nástroje včetně digitálních: Jan Šikl / Zpívá a na akordeon hraje: Roman Zabelov

Choreografie: Dagmar Spain a Ralf Lücke

Režie: Azadeh Kangarani a Michaela Bartoňová

Hudba : Zabelov Group

Představení je součástí zahájení Česko-německého kulturního jara 2017 v regionech. Česko-německé kulturní jaro 2017 je přeshraniční kulturní iniciativa Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze, Goethe-Institutu v Praze, Česko-německého fondu budoucnosti a Českých center v Berlíně a Mnichově ve spolupráci s Ministerstvem kultury a Ministerstvem zahraničních věcí České republiky.
GI a FB a Ti logo.jpg

Kresba v pohybu

Divadlo digitálního věku - vizuální básně

Michaela Bartoňová kouzlí prstem na svém iPadu. A tím i na velkém zářícím plátně. A k tomu se stín herce a mima Ralf Lückeho ostře zapojuje do grafických pohybů.  Hraje si s projekcemi na vlastním těle, vede s obrazem dialog. Vesmír, jeskyně, město a tvorové, kteří se díky technickému iPadu s lehkostí objevují na jevišti jsou najednou vygumováni, deformováni, změní se v bizardní krásu. Nic nezůstane tak, jak bylo. Fascinace vizuální hádankou vás připoutá k ději. Je to jako sen…

Kresba v pohybu je křižovatka různých uměleckých forem –  živá kresba, maska, loutka, pohyb a hudba.

Chcete-li vidět krátkou ukázku, prosím, klikněte na šipku v centru obrázku:

Vizuální poezie na iPadu

To co vidíme, vzniká přímo na scéně. Není to tedy animace ani video!  

Drawing in Motion je princip, kterým se dá prezentovat rozmanité množství informací vizuálně. Jednotlivé epizody  mohou existovat i samostatně, protože vždy skrývají myšlenku, hádanku, překvapení. Hádanka je rozluštěna, ale přináší hádanku novou. Navíc kresby mohou být modifikovány pro různé příležitosti - zahájení festivalů, pro prezentace na sympóziích.  Každý rád sleduje živé kreslení obzvlášť, když se linie kresby Michaely rozbíhají lehce a bravurně na obrovském plátně, nebo zdi.

Drawing in Motion 

Divadlo TINEOLA 

Nápad a živá kresba na iPadu:  Michaela Bartonova, Scénář: Michaela Bartonová, Ralf Lücke,  Hudba: Ralf Lücke

Režie: Mark Pitman, Choreografie: Tereza Indráková, Hraje: Ralf Lücke

Podpořeno Fondem Budoucnosti, Spolupráce a technická podpora Paper by FiftyThree , New York


VEJCE, OPICE A ŽIRAFICE

Veselá poetická hodina biologie pro nejmenší. 

Je o vejci. A taky o kreslení, o zvířatech a o hádankách.

Interaktivní kreslená hra pro malé děti od 4 let na iPadu s vizuálními hádankami. Živě kreslené autorské představení o všem co se rodí z vejce - motýli, můry, želvy a hadi, savci a ryby a ptáci a dokonce i zvířata naší  fantazie.

Kresba komunikuje s dětmi, hudba navozuje atmosféru a herec v masce, nebo s loutkou napovídá dětské představivosti. Celé představení  vytváří dojem digitálního kouzla. Děti milují sledování živé kresby a inspirace je pro ně impulzem tvořit. To je také našim cílem.

Dotykový iPad se stává hračkou už pro nejmenší a je vynikajícím nástrojem výuky, který baví děti svou hravou metodou. 

Vhodné pro rodiny a také pro školy a školky. Délka 40 minut.